Text a foto: Filip Holič
odkaz na fotografie ve větším rozlišení: http://www.magicofnature.cz/fotoalbum/savci/

Sysel se představuje
Na stepích u Mladé Boleslavi se vyskytuje pro zoology zajímavý, pro zemědělce problematický a pro laiky velmi líbivý druh živočicha sysel obecný (Spermophilus citellus). Už ve starší literatuře se může čtenář dozvědět, že „Až do podzimu bydlí celá rodina v doupěti matčině, pak si však každé mládě vyhrabe své vlastní doupě, nanosí zimní zásoby a žije jako jeho předkové.“ nebo „Již časně na podzim končí syslův veselý a bezstarostný život, samečkové se postarali o celek, ztučněli a nanesli si dostatek zásob.“ (Brehm 1927) a čtenář si tak vytvoří nebo potvrdí milnou představu o tom, že si sysel vytváří na zimu zásoby. Je tomu naopak. Sysel si žádné zásoby nevytváří a přes sezónu se snaží získat potravu, aby si vytvořil tukové zásoby. Pojďme si sysla představit ještě blíž.











Obr. 1 a 2: Svišť horský a veverka obecná – jsou přímými příbuznými sysla obecného.

Pohled na něj okouzlí
Podle mně je to nejroztomilejší hlodavec naší přírody. Jeho příbuzní jsou veverka obecná, psoun prériový nebo svišť horský. Vyznačuje se kratším tělem na krátkých nohách, přiléhavým osrstěním (vypadá štíhlejší) a nedlouhým, přiléhavě osrstěným ocasem. Zbarvení je na hřbetě pískově šedožluté s nejasnými světlými skvrnami, spodina těla bývá jednobarevně žlutá, jenom brada, krk a také úzké proužky kolem velkých černých očí jsou bílé. Ušní boltce jsou malé, jen částečně vystupující ze srsti (www.prirodainfo.cz).

Žije jako jeho předkové anebo se spíš snaží
Zatímco dříve obýval pastviny, louky, meze, úhory, sady a okraje polí dnes se drží na travnatých plochách obhospodařovaných člověkem, jako jsou letiště, golfová hřiště, dostihová závodiště apod. Žije pospolitě v koloniích, z nichž největší mají i několik set obyvatel. Kromě trvalých nor se šikmými a kolmými chodbami a hnízdním prostorem si hrabe i dočasné úkrytové nory. Hloubka obytných chodeb nepřesahuje obvykle 80 cm a délka bývá 1,5-6 m. Zimu tráví v hibernaci v norách s ucpanými vchody. Dospělci začínají zimovat už v srpnu někdy i koncem července, mladí jedinci asi o měsíc později. Nedělají si zásoby potravy a spoléhají pouze na nashromážděnou vrstvu podkožního tuku. Zjara se sysel probouzí v březnu až dubnu. Na povrchu se objevuje nejvíce v časných dopoledních hodinách a odpoledne, déletrvající deště nebo prudký sluneční žár přečkávají v podzemí. Ve zvlášť parných letech upadá i do letního spánku, který někdy přímo přechází v hibernaci. Orientuje se hlavně zrakem, často panáčkuje, proto mu nevyhovují pozemky s vysokou, přerostlou vegetací a v nebezpečí vydává hvízdavé zvuky. Živí se především zelenými částmi rostlin, semeny a zrním, někdy chytá i drobný hmyz a mláďata na zemi hnízdících ptáků. (www.prirodainfo.cz).

Obr. 3: Zloděj – potom co někteří sysli zjistili, že jim od nás nehrozí  žádné nebezpečí, začali ostatní sysli vylézat z nor a prát se o to co jsme jim přinesli.

Syslí systematika
Jen málokdo koho jsem se ptal, věděl, že sysel patří do stejné skupiny jako veverka nebo svišť a to do čeledi veverkovití. Ano sysel je zemní veverka. Vyšší taxonomickou jednotkou než čeleď je řád. Čeleď veverkovití se řadí do řádu hlodavci. A hlodavci patří do třídy savců (Gaisler et Zima 2007). 

Přirození přátelé a nepřátelé
Mezi nepřátele sysla můžeme počítat hlavně šelmy jako tchoř tmavý, kuna skalní, liška obecná, různé druhy lasic a v neposlední řadě jde o kočku domácí. Z ptačí říše jsou pro sysla nebezpeční hlavně dravci jako moták pochop, káně lesní a raroh velký. Kromě dravců jsou to také krkavcovití, kdo ničí populace syslů (Anděra et Gaisler 2012). Nejvíce specializovaní na sysla jsou z výše uvedených hlavně tchoř a raroh, avšak oba druhy jsou stejně jako sysel velmi vzácné a kriticky ohrožené.

Další, kdo sysla nejvíce ohrožuje je sám člověk. V minulosti ho dokonce člověk zemědělský označil za škůdce a s klidným srdcem hubil tisícovky syslů. Nechal zarůst přirozené biotopy, přeměnil kulturní krajinu, rozoral meze a sceloval hospodářskou krajinu. Nesmyslně a drasticky hubil sysla plynem, fosfidy a lovil za odměny. Stejně tak na svůj způsob života doplácel příbuzný psoun prériový v Americe, kde ho farmáři a lovci masově trávili, stříleli, anebo je zaživa upalovali přímo v hnízdních norách (www.epipactis.com). Dnes, se už se syslem potkáme jen zřídka a díky tomu je také přísně chráněn.

Obr. 4: Panáčkující pozorovatel – několik jedinců v kolonii vždy takto panáčkuje a pozoruje lokalitu. Při zpozorování nebezpečí okamžitě ostře pískne a během chvíle je celá kolonie v norách.

Na syslí přítomnost je v ČR vázáno několik dalších druhů. Jsou to především druhy z řad brouků, kteří se jmenují podle toho, co je se syslem spojuje. Jmenují se lejnožrout a hnojník. Samičky těchto brouků kladou vajíčka do syslího trusu, který potom slouží jako potrava pro jejich larvy. Zatímco lejnožrouti mohou svá vajíčka klást i do trusu králíka, hnojník je striktně vázáný na trus sysla (Anděra et Gaisler 2012). Případné vymizení sysla obecného z ČR by tedy znamenalo vymizení minimálně ještě jednoho dalšího druhu.

Obr. 5: Modelka – potom, co si vzal klas z ruky, ochotně pózoval 2 m od objektivu a nerušeně baštil

Ohrožení
Hlavní příčinou výrazného úbytku sysla obecného v České republice jsou bezesporu rozsáhlé změny v zemědělské krajině, k nimž došlo v posledních padesáti letech. Díky extensivnímu hospodaření byly v minulosti udržovány velké plochy krátkostébelných travních porostů (pravidelně sečené meze, okraje polí, náspy atd.). S intenzifikací zemědělství však tato stanoviště z naší krajiny prakticky vymizela a s nimi i sysel (www.biomonitoring.cz).

Obr. 6: Rodina – takových to skupinek se na lokalitě pohybovalo hned několik. Jedna taková skupinka vlezla i kamarádce do batohu.

Ochrana
Sysel obecný je zákonem chráněný živočich a je zařazen do kategorie kriticky ohrožený. V červeném seznamu ČR je také zařazen do kategorie kriticky ohrožený a v červeném seznamu mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je řazen do kategorie zranitelný (www.biomonitoring.cz). Jedinou šancí pro sysla je zachování stávajících lokalit výskytu, na kterých je nutné udržovat nízkostébelné trávníky. Od roku 2008 je pro sysla realizován záchranný program, v rámci nějž jsou všechny lokality pravidelně monitorovány. 

Rozšíření v ČR
Zatímco v 50. letech 20. století obýval kulturní step téměř všude a byl pronásledován jako zemědělský škůdce, nyní se řadí k našim nejvzácnějším savcům. Počet známých současných lokalit nepřevyšuje dvě desítky a stále ubývá. Jsou ostrůvkovitě rozmístěny v západních, severních, středních i jižních Čechách a na střední i jižní Moravě (www.forumochranyprirody.cz). Největší známou lokalitou s výskytem sysla obecného je NPR Ranná na Lounsku.

Obr. 7: Stavební dozor – sysli si vystýlají hnízda natrhanou trávou, kterou používají i jako ucpávku do chodby předtím, než usnou zimním spánkem.

Použitá literatura a zdroje
Brehm Alfred (1927): Brehmův život zvířat IV. Díl - savci., Hokr, Praha.
Anděra Miloš, Gaisler Jiří (2012): Savci České republiky., Academia, Praha.
Uhlíková Jitka, Matějů Jan, Nová Petra, Vohralík Vladimír (2009): Sysel obecný - hlodavec, který nesyslí., AOPK ČR, Praha.
Gaisler Jiří, Zima Jan (2007): Zoologie obratlovců., Academia, Praha.
http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3037.00
http://www.epipactis.com/blog/sysel-obecny-39.html
http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=44
http://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/sysel_obecny.pdf

Obr. 8: Po chvilce se už vůbec nebáli a dokonce mi kradli oříšky z kapsy, kam neměli problém dosáhnout.