Skokan skřehotavý aneb žába co dělá kravál

Text a foto: Filip Holič

Fotografie ve velkém rozlišení jsou ve Fotogalerii - složka "Obojživelníci".

Když máte za domem rybník a večer když už jdete spát, se začne ozývat jeho typické „gre ke ke ke kek“ doplněné dlouhým „kuór“ někdo mu říká „skřehoták“ a někdo prostě „žába co dělá takovej kravál“. Noční chóry skokanů skřehotavých jsou slyšet na kilometry daleko. To samečkové hájí svá teritoria a volají k sobě samičky. To je přesně ten hlas, který všichni mají v paměti jako hlas žab v české krajině.

Jak vypadá?
Je to naše největší žába, velikost samic může přesáhnout i 12 cm, samci jsou menší. Má širokou hlavu, při pohledu shora vpředu zaokrouhlenou. Bubínek je menší než oko. Zbarvení těla je velmi rozmanité, hřbet může být tmavě zelený, šedozelený, olivově hnědý až šedočerný v závislosti na prostředí a ročním období. V teplejších oblastech a obdobích je hřbet světlejší, v zimě a časně zjara je tmavší (O’shea et Halliday 2005). Ve zbarvení těla chybí žluté tóny. Středem hřbetu se obvykle táhne světlý šedozelený až světle zelenavý pruh, který je v zimě a na jaře méně patrný. Po jeho stranách a na bocích jsou oválné tmavé skvrny. Břicho je nejčastěji bělavé s tmavými skvrnkami nebo mramorováním. Samci mají v koutcích úst velké párové vnější rezonátory kouřově zbarvené (Zwach 2009).

Obr. 1: Prej Krokodýl: při troše fantazie vypadá opravdu jako krokodýl číhající na kořist.

Jak žije?
Od vody se vzdaluje jen na kratší vzdálenost, často jen nakrátko vylézá na břeh a v případě, že se přiblížíte příliš rychle nebo budete tropit rámus, okamžitě skáče do vody. Zimují na dně nádrží zahrabaní v bahně. Aktivita začíná až koncem března, v létě jsou ale žáby aktivní po celých 24 hodin s vrcholem večer a brzy ráno. Skřehotání vrcholí v polovině června a nejintenzivnější jsou tyto projevy navečer. Samičky kladou trsy vajíček, které ulpívají na ponořené vegetaci nebo klesají na dno. Dožívají se 5-10 let. Potravu žab tvoří bezobratlí, ale i malí obratlovci, zejména rybí plůdek, malé rybky, obojživelníci a jejich larvy (www.prirodainfo.cz).

Kde se vyskytuje?
Žije v teplých nížinách přibližně 200-300 m n. m. s průměrnou roční teplotou 8 °C a více, hlavně v rybničnatých oblastech a podél pomalu tekoucích řek. V ČR je to zejména v Polabí, Podkrušnohoří, v dolním Podyjí, Pomoraví a v Poodří. Po celý rok je vázán na vodu, a to na pomalu tekoucí řeky, strouhy a kanály. Pro rozmnožování však přednostně volí teplejší hlubší tůně a rybníky (www.biolib.cz).

Obr. 2: Rezonující skokan: sameček nafukuje rezonanční měchýřky a svým hlasovým projevem láká samičku a brání své teritorium.

Trochu systematiky
Začneme od začátku. Víme, že skokani všeobecně patří mezi žáby, což je řád, který patří do třídy obojživelníků, a ti patří do strunatců, což je kmen. Málokdo ale ví, že skokan skřehotavý patří do skupiny takzvaných vodních nebo zelených skokanů. Do ní se řadí tři velmi podobné formy, jejichž rozeznávání je doménou specialistů. Teprve nedávno se zjistilo, že klasickými druhy jsou jen dva z nich - skokan skřehotavý a skokan krátkonohý -, zatímco skokan zelený je jen stabilní formou vzniklou křížením obou zmíněných druhů (Gaisler et Zima 2007).

Čím je skokan skřehotavý ohrožen?
To je velice jednoduché si domyslet, jelikož se jedná o živočicha vázaného na vodu, nevětší vliv na jeho výskyt bude mít zásah do míst, kde probíhá rozmnožování. Například ničení a přímá likvidace rybníků a tůní, regulace a úpravy toků, necitlivé odbahňování rybníků a splachy z polí. Dalším a ne méně významným faktorem, který skokana skřehotavého ohrožuje, je křížení, které jsme si popisovali v odstavci výše. Jelikož mezi skokanem skřehotavým, krátkonohým a zeleným dochází běžně ke vzájemnému křížení, můžeme v přírodě zastihnout jedince i dosti variabilní, nebo naopak jedince dosti podobné některým z rodičovských druhů (www.naturabohemica.cz). K přesné determinaci je potřeba dobrý klíč a zkušenosti.

Obr. 3: Dravé oči: když jsem vlastníma očima koukal proti světlu, vůbec jsem oči skokana nepostřehl. Ale přes objektiv byly krásně vidět.

Ochrana:
Je zařazen do kategorie kriticky ohrožený v zákonné ochraně. Dále jako téměř ohrožený (NT) v červeném seznamu ČR a jako poslední zde uvádím červený seznam mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), kde je uváděn v kategorii málo dotčený (www.biomonitoring.cz). Ač se zdá, že skřehotá skoro odevšad opak je pravdou. Tahle žabička se u nás bohužel vyskytuje už jen ostrůvkovitě a jeho počty se i nadále snižují a jako druh kriticky ohrožený si každopádně zaslouží naší pozornost.

Jak se skokan fotí?
Skokani jsou velice plachá stvoření a taky tak se k nim musí přistupovat. Než jsem vůbec skokana skřehotavého uviděl, uběhlo několik dní. První týden jsem jen slýchal skřehotání, ale jen co jsem přišel k malému rybníčku, co máme kousek od domu, vše přestalo a ani tráva se nehnula. Rozhodl jsem se, že zkusím přistupovat pomaleji k hrázi rybníka a to už jsem měl větší štěstí, už jsem viděl, jak ze šikmé plochy strany rybníka skáčou do vody, a když jsem chvíli počkal a seděl nehnutě, začali na hladině uprostřed skřehotat. Uběhlo několik dalších dní, než jsem se mohl vrátit k rybníčku s foťákem. To už jsem měl vymyšlený plán. Jelikož nevlastním dlouhé sklo, ale pouze makroobjektiv, rozhodl jsem se, že si vlezu do vody a budu se snažit pohybovat přibližně ve stejné úrovni jako skokani. S objektivem těsně nad hladinou a pomalým pohybováním se skokani stali ochotnými modelkami a nevadili jim ani zvuky závěrky. Voda byla chvílemi i příjemná, ale potom co jsem vylezl z vody, už to tak příjemné nebylo (vzduch měl nižší teplotu než voda). Na to, jak se dají skokani fotografovat makrem, se podívejte na snímek pod odstavcem.

Použitá literatura a zdroje

O´Shea Mark et Halliday Tim (2005): Plazi a obojživelníci - Příroda v kostce., Kniží klub, Praha.

Zwach Ivan (2009): Plazy a obojživelníci České Republiky., Grada Publishing, Praha.

Gaisler Jiří, Zima Jan (2007): Zoologie obratlovců., Academia, Praha.

http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=5403.00

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id335/

http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=237

http://www.naturabohemica.cz/pelophylax-ridibundus/